Dlouhá a tuhá zima
Většina pokojových rostlin nemá ráda v zimě příliš vydatnou zálivku. Proč? Souvisí to s délkou slunečního svitu, nikoli s teplotou v místnosti, ta má pouze zanedbatelný vliv. Rostliny ze subtropických oblastí se našemu středoevropskému klimatu přizpůsobují tím, že v zimě tlumí svůj růst a jsou v tzv. přechodné fázi, kdy pouze přežívají a udržují stávající stav na přijatelné úrovni. Neměli bychom tedy v zimě ani hojně zalévat, ani přihnojovat.
Jarní rozkvět
Zálivku postupně přidáváme, den se na jaře prodlužuje velmi rychle, každý den je slunce na obloze o 4 minuty déle, než ve dni předchozím. Za týden to tedy znamená den delší o téměř půl hodiny. Začíná růstová fáze a v polovině května již lze i častěji přihnojovat. Většina rostlin nasazuje na květ, dokonce i některé druhy orchidejí, a právě květen a červen máme kvůli kvetoucím rostlinám nejraději.
Parné léto
Jen některé druhy doma pěstovaných rostlin v květináčích dobře snáší přímé sluneční světlo. Chybu neuděláte, když je postavíte tam, kde je dostatek denního světla v blízkosti okna, prosklených dveří, v zimní zahradě, mnohé tropické rostliny si vystačí s polostínem. Zálivka by v létě měla být vydatná a hnojíme častěji. Zalévání je vždy vhodnější spodní miskou pod květináčem anebo automatickým zavlažovacím systémem, který dávkuje množství zálivky přímo ke kořenovému balu.
Podzim a škůdci
Nejvíce hmyzích škůdců se vyskytuje právě v tomto období, ti se potřebují zásobit živinami na zimu, aby ji přežili. Nejčastěji to bývají drobní broučci chvostoskok, přežívající v substrátu, malé mušky smutnice, mšice, anebo svilušky či puklice. V případě napadení škodlivým hmyzem se doporučuje odstranit původní substrát, nahradit jej novým a předtím kořeny opatrně opláchnout ve vlažné vodě a na závěr aplikovat ochranný postřik, který zakoupíte v každém květinářství.