Scénář je každý den stejný, váš partner přijde domů z práce, převlékne se, možná se nají a potom si sedne a zírá. Někdy si k tomu zapne televizi a vypadá to, jako by sledoval nějak bezduchý pořad, ale ve skutečnosti nevnímá. Pokud se na nej snažíte mluvit, buď vás nevnímá nebo reaguje podrážděně, jako byste ho rušila od nějaké důležité činnosti.
A ona je to vlastně pravda. Vyrušujete ho z relaxace, kterou muži provozují už od dob jeskynních lovců. Samci homo sapiens vždy potřebovali po příchodu z lovecké výpravy odpočívat. A jejich odpočinkovou činností bylo právě „zírání do ohně“. Mozek nemusel nad ničím přemýšlet, tělo mohlo odpočívat. S duchovním vývojem nabrala tato mužská činnost spirituální rozměr. Indiáni věří, že díky dlouhému hledění do ohně se spojí s duchy a bohy, kteří jim dají odpovědi na jejich otázky a poradí jim, s čím bude třeba.
U mužů se nejedná o cílenou činnost, ale spíš o prostý instinkt. Návrat z práce je jako konec úspěšného lovu. A po něm mužský mozek zkrátka vypne. Nevyčítejte svému partnerovi, že se vám nevěnuje, že vás nevnímá. Opravdu vám to nedělá schválně, jen následuje tisíce let starý instinkt, který mu velí odpočívat. Ženy ho nemají, jejich mozek je programován na provozování série drobných činností a zároveň sledování okolí, kde se pohybují děti. Zatímco muži si po odvedení své práce, která byla fyzicky velmi náročná, potřebovali odpočinout. Ženská práce naopak nikdy nekončila, vždy bylo co dělat.
A co z toho plyne pro vás? Tenhle čas, kdy váš partner relaxuje, můžete využít pro sebe, protože máte jistotu, že vás nebude vyrušovat. Nesnažte se ho přesvědčovat, že by to mohl dělat jinak, nebo dokonce vůbec, i kdybyste se postavila na hlavu, tak tuhle zvláštní činnost bude stejně provozovat. Vlastně ji můžete zkusit taky. Možná váš mozek neumí jen tak vypnout a nic nedělat, nad ničím nepřemýšlet. Ale můžete se to naučit, stačí začít s meditacemi. Pak pochopíte, co je na „zírání do ohně“ tak úžasného.